1.    „Nepřijatelné“ překročení kompetencí ze strany NÚKIB

NÚKIB v návrhu Mechanismu rozšiřuje své pravomoci do té míry, že by dle UZSI byl oprávněn „shromažďovat data a informace v podstatě o komkoli“. Působnost NÚKIB dle UZSI implikuje „působnost zpravodajských služeb“.

• Připomínku podalo: BIS, UZSI, VZ, Ministerstvo Vnitra, Ministerstvo Obrany, Hosp. Komora, Svaz Průmyslu, další zástupci soukromého sektoru.
• Zpravodajské služby a Ministerstvo vnitra v rámci připomínek upozorňují na skutečnost, že „NÚKIB je ústředním správním úřadem a nikoli zpravodajskou službou; návrh zákona v tomto směru nesmí vzbuzovat žádné pochybnosti.“ (UZSI)
• „Máme za to, že na základě § 28 odst. 1 návrhu zákona se Úřad de facto staví do pozice zpravodajské služby“ (MV)

Připomínky všech připomínkových míst jsou přehledně ke stažení ZDE.

2.     Nepřijatelná koncentrace pravomocí v rukou jednoho orgánu.

Dle návrhu by NÚKIB sám rozhodoval o vyloučení dodavatele. Společně s tím by měl výlučnou pravomoc formou vyhlášek určit kritéria na základě kterých dodavatele posuzuje, metodologii na základě které kritéria vyhodnotí a rozsah regulace, tedy na jaká kritická aktiva se zákaz bude vztahovat.  Nastavoval by tak pravidla vlastního procesu. NÚKIB současně nijak neodůvodnil, proč do obdobných procesů, jako je prověřování zahraničních investic, je zapojena vláda a do Mechanismu NÚKIB vládu nezapojil.

• Připomínku podalo: MPSV, Úřad vlády, Hosp. Komora, Svaz Průmyslu, další zástupci soukromého sektoru.
• Dle připomínek musí o Mechanismu nějakou formou rozhodovat vláda či její členové. „Znění navrhované předkladatelem umožňuje NÚKIB, aby na základě vlastního uvážení rozhodoval o okruhu jím regulovaných subjektů, přičemž zákon nevylučuje, aby tento okruh byl rozšířen na libovolný subjekt v národním hospodářství. Taková míra koncentrace pravomocí v rukou jednotlivého orgánu veřejné správy je v demokratickém a právním státě nepřijatelná.“ (MPSV)
• „V souladu s čl. 9 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, v platném znění, BRS tvoří předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády. Tzn. složení BRS neodpovídá složení vlády a je proměnné. S ohledem na zdůvodnění účelu navrhovaného postupu projednání opatření obecné povahy BRS se jeví jako žádoucí, aby o natolik významném zjištění ohrožení bezpečnosti byli informováni, nebo měli možnost se k němu vyjádřit všichni členové vlády, ne pouze členové BRS (strategicky významná služba může být identifikována i v odvětvích, jejichž gestoři nemusí být zastoupeni v BRS).“ (Úřad vlády)

Připomínky všech připomínkových míst jsou přehledně ke stažení ZDE.

3.    Protiústavní využití vyhlášek. Zejména v případě Mechanismu.

V rámci Mechanismu NÚKIB navrhl, aby kritéria pro posuzování dodavatele, Metodologie pro vyhodnocení těchto kritérií i rozsah regulace, tedy na která kritická aktiva se regulace vztahuje byla určena v rámci vyhlášek. Znamenalo by to, že by NÚKIB nastavoval pravidla vlastního procesu nad dodavateli a dotčenými subjekty.

• Připomínku podalo: MPO, MF, MD, Úřad vlády: Odbor kompatibility, Ministr a Předseda LRV, Hospodářská Komora, Svaz Průmyslu a obchodu, další zástupci soukromého sektoru.
• „Důležité instituty předkladatel plánuje definovat až v prováděcích právních předpisech. Takové řešení se jeví problematické nejenom z pohledu kontroly správné implementace práva EU, ale také z ústavněprávního hlediska, jelikož práva a povinnosti subjektů mají být jasně stanoveny zákonem.“ (Úřad vlády + Ministr a předseda LRV)

Připomínky všech připomínkových míst jsou přehledně ke stažení ZDE.

4.   NÚKIB nedostatečně posoudil případné dopady Mechanismu na soukromý sektor a státní rozpočet.

Dle zástupců soukromého sektoru může mít Mechanismus dopad na soukromé podnikatele v řádech miliard. Zasaženi mohou být nejen velké společnosti, ale také malí a střední podnikatelé. NÚKIB v rámci RIA nezhodnotil, jaký negativní dopad Mechanismus může mít. Mezi negativní dopady například patří přímé náklady spojené s vyloučením dodavatele, riziko vendor lock-in v případě zákazu dodavatele, zvýšení cen služeb v souvislosti se zvýšenými náklady atd.

• Tuto připomínku podalo: MD, MF, MPSV, Místopředseda vlády pro digitalizaci, Hospodářská komora, Svaz Průmyslu, další zástupci soukromého sektoru.
• „V této souvislosti uplatňujeme zásadní připomínku v tom smyslu, že požadujeme, aby byla otázka, v jakém rozsahu a ke kterým částem strategické infrastruktury se předmětný mechanismus bude uplatňovat, podrobena před postoupením do další fáze legislativního procesu důkladnému veřejnému projednání, za účasti správců informačních systémů veřejné správy (rozhodně nejméně orgánů a právnických osob náležejících do rezortu dopravy), odborné veřejnosti, přičemž zvláštní pozornost má být při těchto konzultacích věnována otázce, jak nákladná  se pro veřejný rozpočet může ukázat ta či ona varianta řešení na úrovni zákona. Bez uskutečnění této diskuse a zodpovědného zhodnocení ekonomických dopadů nemůže rezort dopravy v žádném případě souhlasit s tím, aby byl návrh předložen k projednání vládě.“ (MD)
• „To bude mít zásadní vliv na podnikání malých a středních regionálních firem, který není zohledněný v RIA (která má dle obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace hodnotit dopad na podnikatelské prostředí „zejména s ohledem na osoby samostatně výdělečně činné a malé a střední podniky“).“ (Ministr pro digitalizaci)

Připomínky všech připomínkových míst jsou přehledně ke stažení ZDE.

5.   Navržená kritéria pro posuzování dodavatelů v rámci Mechanismu jsou nepředvídatelná, nepřehledná a arbitrární.

NÚKIB navrhl, aby dodavatelé byli posuzováni na základě zejména geopolitických kritérií. Primárně tedy nebude posuzována osoba dodavatele, ale země původu dodavatele. Například zda se jedná o demokratický stát. Tento přístup již v předešlé konzultaci kritizovali nejen zástupci soukromého sektoru, ale také zpravodajská služba: Úřad pro zahraniční styky a informace. Zejména varovali, že to dává velký prostor pro svévoli ze strany NÚKIB. Zejména s ohledem na to, že metodologii pro vyhodnocení těchto kritérií si také stanoví NÚKIB sám formou vyhlášky.

• Připomínku podalo: UZSI, MPO.
• „Z hlediska ústavních požadavků na výkon státní moci jsou mnohá z těchto kritérií diskutabilní až nevhodná (viz zejména kritéria uvedená pod číslem 1, 2, 3, 5, 6, 7 či 13), neboť mají spíše charakter politické úvahy než právního pravidla a otevírají tak značný prostor pro subjektivní, arbitrární a neprůhledné, a tedy i nepředvídatelné a obtížně přezkoumatelné rozhodování.“ (UZSI)

6.    Rozhodování formou OOP v rámci Mechanismu je špatné řešení, Mechanismus by měl být rozhodován formou individuálního rozhodnutí v rámci správního řízení.

NÚKIB chce v rámci Mechanismu rozhodovat formou OOP. Aby se případný zákaz vztahoval automaticky na všechny povinné osoby Mechanismu. Proti OOP však není řádný opravný prostředek. Práva dotčených osob jsou tak významně omezeny. Současně v rámci OOP nelze vzít v potaz individuální aspekty každé povinné osoby, jako jsou již zavedená bezpečnostní opatření.

• Připomínku podalo: MPSV, další zástupci soukromého sektoru.
• Hlavní důvody pro kritiku využití institutu OOP jsou nemožnost efektivní obrany ze strany dotčených subjektů, koncentrace moci v rukou NÚKIB bez jakéhokoli dohledu či přezkumu a porušení zákona s ohledem na skutečnost, že využití institutu OOP vyžaduje neurčitý počet adresátů, v tomto případě však NÚKIB sám stanovil, že všichni adresáti budou registrováni. „Zásadním nedostatkem OOP je ovšem nemožnost podání opravného prostředku. V případě takto významného omezení tržního prostředí považujeme za zásadní, aby se dotčené subjekty mohly bránit proti vydání takového opatření jinou než pouze soudní cestou.“ Dále „Zároveň i s ohledem na znění ostatních připomínek akcentujeme, že OOP vydává NÚKIB sám a nepodléhá schválení např. správním orgánům a institucím, kterým náleží gesce ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, ochrany života a zdraví osob nebo ochrany ekonomiky státu, jak je v zákoně a vyhláškách často zmiňováno. Případně lze navrhnout řešení podle rakouské legislativy spočívající ve vytvoření odborné komise ze zástupců orgánů veřejné správy v daných oblastech a zástupců dotčených osob.“ (MPSV)

Připomínky všech připomínkových míst jsou přehledně ke stažení ZDE.

7.   Mechanismus se musí vztahovat pouze na ty nejkritičtější části strategické infrastruktury.

NÚKIB sám uvedl, že se Mechanismus má vztahovat pouze na ty nekritičtější části strategické infrastruktury. V rámci návrhu však představil vyhlášku o nepominutelných funkcí, dle které by se regulace vztahovala na všechny části elektronických komunikací, bez ohledu na jejich kritičnost. NÚKIB překvapivě také představil pouze vyhlášku pro oblast telekomunikací.

• Připomínku podalo: MD, MPO, MF, ČTÚ, Svaz Průmyslu, Hosp. Komora.
• „Mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce se má vztahovat pouze na tu nejkritičtější část strategické infrastruktury. Předkladatel však ve svém návrhu vymezil jeho rozsah formou vyhlášky o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu, která pro oblast elektronických komunikací obsahuje jak ty nejkritičtější části sítě, jako je jádro sítě, tak i v obecné rovině méně kritické části sítě, jako je rádiová přístupová síť nebo aktiva, které nemají přímý vliv na nedostupnost regulovaných služeb. V návrhu zákona také není dostatečně odůvodněno, proč jsou kritické části stanoveného rozsahu aktiv definovány tak široce.“ (MPO)
• „V návaznosti na první připomínku ČTÚ, ze které vyplývá, že by navržená právní úprava regulace dodavatelského řetězce (§ 28 a násl. Návrhu) měla směřovat v případě regulované služby zajišťování veřejné komunikační sítě do jádra sítě, které je nejzásadnější z hlediska bezpečnosti a integrity sítě a dostupnosti poskytovaných služeb, navrhuje ČTÚ nevztahovat regulaci dodavatelského řetězce, včetně možnosti uložení podmínky nebo zákazu využití plnění dodavatele bezpečnostně významné dodávky opatřením obecné povahy vydaným NÚKIB postupem podle § 30 Návrhu, k přístupové části sítě, včetně části přípojné a funkce řízení těchto částí. Tato technická aktiva mají z hlediska cílů regulace Návrhu nižší význam než kritický.“ (ČTÚ)
• „Kritickou částí stanoveného rozsahu“ je podle návrhu fakticky celá síť poskytovatele sítě či služby elektronických komunikací“- „I z tohoto důvodu požadujeme změnit § 28 odst. 3 písm. a) skutečně jen na kritické části sítě.“ (Ministr pro digitalizaci)

Připomínky všech připomínkových míst jsou přehledně ke stažení ZDE.

8.   Chybí zapojení sektorových regulátorů do Mechanismu.

V rámci Mechanismu, jak již bylo zmíněno, má hlavní slovo NÚKIB. A to i přes to, že Mechanismus může mít významný dopad na jednotlivé sektory, jako jsou telekomunikace, doprava nebo energetika. Mnozí v rámci připomínek uvedli, že musí dojít k zapojení sektorových regulátorů.

• Připomínku podalo: MPO, MF, MPSV, ČTÚ, Svaz Průmyslu, Hospodářská komora.
• „V § 29 požadujeme doplnit povinnou součinnost a stanovisko oborového regulátora, pokud se jedná o strategicky významnou službu z oblasti, která podléhá regulaci (ERÚ, ČTÚ).“ (MF)

Připomínky všech připomínkových míst jsou přehledně ke stažení ZDE.