Seminář: Jak silně jsou chráněny české telekomunikační sítě?

Kybernetická bezpečnost telekomunikačních sítí je aktuální téma zejména s ohledem na přípravu nového Zákona o kybernetické bezpečnosti (ZKB), kterým se do českého práva transponuje evropská kyberbezpečnostní směrnice NIS 2. Sama o sobě představuje směrnice základ odolnosti infrastruktury proti kyberkriminalitě v řadě důležitých odvětví. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB) nad rámec směrnice navrhuje tzv. „Mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce“, který by umožnil NÚKIB rozhodovat o povolení anebo zákazu dodavatelů do kritické infrastruktury, tedy i do telekomunikačních sítí.  

APMS i její členové podporují úsilí státu dlouhodobě posilovat kybernetickou odolnost významné infrastruktury a geopolitickou bezpečnost. Za přiměřená opatření k dosažení tohoto cíle považují aplikaci mechanismu na nejkritičtější části infrastruktury, která zajistí bezpečnost bez nepřiměřených a zbytečných nákladů.

„Strategické zájmy státu mít bezpečnou infrastrukturu jsou legitimní a jsme v tom s vládou v naprostém souladu. Operátoři dlouhodobě zohledňují rizika vyplývající z bezpečnostních hrozeb při výběru dodavatelů a při analýzách rizik berou v úvahu také doporučení a varování vydaná Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost,“ řekl na semináři manažer informační bezpečnosti a kontinuity podnikání společnosti Vodafone Ladislav Suk, který představil architekturu a míru kritičnosti jednotlivých částí sítě. Dle Suka rozsah a forma navrženého regulačního mechanismu překračuje cíl omezení dodavatelů pouze v kritických částech infrastruktury a minimalizaci ekonomických dopadů. Suk dodává, že „mechanismus zahrnuje i okrajové části infrastruktury, jako je koncový vysílač mobilní sítě nebo trafostanice v okrajové části obce. Jejich nedostupnost je běžnou součástí údržby a bezpečnost státu tím není nikterak ohrožena.“

Dalším hostem na semináři byl Jakub Rejzek, prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu, který má mezi členy vedle operátorů s celostátní působností především menší a střední lokální a regionální poskytovatele. Ti jsou často velkoobchodními partnery velkých hráčů. Rejzek varoval před tím, že regulace okrajových částí sítě by znamenala, že „strategickou“ infrastrukturou by se staly i malé firmy. „Regulace se přenáší na partnery v celém telekomunikačním sektoru. Jak jsme uvedli i v našich připomínkách, může to znamenat zpomalení investic nejen na venkově, ale i mimo centra větších sídel. Obáváme se nepřekonatelných dopadů na náš segment trhu, ze kterého by postupně vyprchala schopnost inovací, které jsou pro náš obor klíčové,“ řekl na semináři.

V panelové diskusi se bezpečnostní ředitelé telekomunikačních operátorů shodli na tom, že nejvyšší dosažitelná kyberbezpečnost je životním zájmem každého z nich. „Názor, že operátor nakoupí raději levnější, ale méně bezpečnou technologii, je nesmyslný. Ohrozili bychom tím vlastní byznys, a to nikdo z nás neudělá. Technologická vyspělost a bezpečnost jsou naprostou prioritou,“ říká k tomu Jan Klouda, viceprezident pro právní záležitosti a korporátní bezpečnost Vodafonu.

V diskusi také zaznělo, že operátoři se ročně ubrání stovkám tisíc kybernetických útoků.  „Díky desítkám let zkušeností v oboru umíme vyhodnotit hrozby a řídit svoje dodavatele tak, abychom si byli jisti jejich schopností dosáhnout vysokých standardů bezpečnosti ještě před uvedením technologie do ostrého provozu,“ říká k tomu Jakub Ludvík, ředitel bezpečnosti T-Mobilu.

Bezpečnostní rizika souvisí také s nezbytností propojení telekomunikačních sítí, aby zákazníci různých operátorů mohli mezi sebou komunikovat. „Technologickou bezpečnost pravidelně prověřujeme nejen sami, ale vysoké standardy bezpečnosti vyžadujeme také od našich partnerů, protože důvěra je v dodavatelském řetězci jedním z hlavních hledisek řízení bezpečnosti,“ doplňuje Radek Šichtanc, ředitel bezpečnosti O2.

Řízení bezpečnosti v dodavatelském řetězci je důležité také podle Pavla Rivoly, ředitele bezpečnosti CETINu, který dodává, že „k řízení bezpečnosti patří také hodnocení hrozeb vyplývajících ze známých útoků ve světě, zranitelností technologií a testování s využitím tzv. etických hackerů.“

Mobilní operátoři tyto bezpečnostní zkušenosti nabízí i politické reprezentaci. „Pro telekomunikační firmy představuje bezpečná infrastruktura zásadní prostředek, jak dosahovat zisku, nikoli naopak. Větší kooperace státu se soukromým sektorem v oblasti bezpečnosti je důležitá k posílení vzájemné důvěry,“ řekl Jiří Grund, prezident APMS. „I proto jsme představili státu v oblasti dodavatelských řetězců dobrovolnou sadu samoregulačních kroků, kterými lze dosáhnout očekávaných výsledků rychleji a s menšími ekonomickými dopady,“ dodal Grund.