
Pro kvalitní mobilní signál v železničním tunelu nestačí jen zesílit vysílače před jeho portálem. Vyžaduje vlastní technologickou infrastrukturu, kilometry kabelů a desítky nočních výluk. Podívali jsme se do zákulisí pokrývání Vítkovského tunelu, kde se většina prací odehrávala v době, kdy cestující spali.
Při cestě vlakem poznáme výsledek jednoduše: hovor se nepřeruší a internet funguje i po vjezdu do tunelu. Technologie, která to umožňuje, ale zůstává cestujícím prakticky skrytá. Její instalace navíc patří k technicky i organizačně nejnáročnějším způsobům pokrývání mobilním signálem.
Běžný mobilní vysílač umístěný venku nedokáže spolehlivě přenést signál hluboko do železničního tunelu. Konstrukce tunelu, okolní zemina i samotná délka podzemního úseku šíření rádiových vln výrazně omezují. Signál proto musí být přiveden dovnitř a následně rozveden po celé trase.

K tomu slouží speciální vyzařovací kabel. Na první pohled může připomínat běžný silný kabel vedený podél tunelu, ve skutečnosti ale funguje jako dlouhá anténa. Signál postupně vyzařuje po celé své délce, takže může být dostupný i hluboko pod povrchem.
Než bylo možné kabel a další technologie instalovat, muselo se připravit technické řešení, naplánovat jejich rozmístění a vše sladit s existující železniční infrastrukturou. U portálů tunelu vzniklo technologické zázemí, do kterého mobilní operátoři následně umístili svá aktivní vysílací zařízení.

Součástí řešení je také optické propojení, které bylo třeba přivést blíž k tunelu ze stávající sítě na blízké ulici. Optika zajišťuje přenos dat k jednotlivým technologiím.

Samotná instalace se musela podřídit provozu na jedné z nejvytíženějších částí české železnice. Technici proto nemohli do tunelu přijít a pracovat zde několik dní v kuse. Většina prací probíhala v krátkých nočních výlukách, po projetí posledních vlaků a za přísných bezpečnostních opatření.


Během každé výluky bylo nutné dopravit na místo pracovníky, materiál a techniku, provést přesně naplánovanou část instalace a před obnovením provozu tunel znovu bezpečně předat železnici. Co by v běžném prostředí mohlo být souvislou prací, se tak v tunelu rozděluje do mnoha krátkých nočních zásahů.

Práce na infrastruktuře ve Vítkovském a Krasíkovském tunelu probíhaly od března 2025 do června 2026. Celková hodnota projektu zahrnujícího oba tunely dosáhla téměř 73 milionů korun. Dlouhá doba realizace přitom neznamená, že by se v tunelech pracovalo nepřetržitě. Významnou část náročnosti tvořilo právě plánování a koordinace jednotlivých výluk.
Po dokončení instalace přišlo na řadu měření v reálném provozu. Je potřeba zjistit, jak se síť chová přímo v jedoucím vlaku, zda je připojení stabilní po celé trase a jak se telefon při vjezdu a výjezdu z tunelu přepojuje mezi jednotlivými částmi mobilní sítě.

Nová infrastruktura není důležitá jen pro volání a datové služby cestujících. Je připravena také pro budoucí železniční komunikační systém FRMCS, který má postupně nahradit síť GSM-R a podpořit provoz evropského vlakového zabezpečovače ETCS.
Vítkovský tunel tak ukazuje, kolik práce se skrývá za zdánlivě jednoduchým očekáváním, že mobilní signál bude fungovat po celou dobu cesty. Cestující většinu instalovaných technologií nikdy neuvidí. Pozná je vlastně jen podle toho, že se při průjezdu tunelem nic nestane. Hovor pokračuje a data se nepřeruší.
5G, Telekomunikace, Železniční koridory
Semináře, Telekomunikace
Bílá místa, Telekomunikace
Telekomunikace
Železniční koridory