Signál je veřejný zájem i v chráněné krajině

Pokrývání tzv. bílých míst mobilním signálem není jen technickou otázkou. Stále častěji naráží na složité povolovací procesy, ochranu krajinného rázu, pravidla v chráněných územích nebo komplikované připojení k elektřině. Právě těmto překážkám se věnoval kulatý stůl v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Akce spojila zástupce Poslanecké sněmovny, Českého telekomunikačního úřadu, Asociace provozovatelů mobilních sítí, mobilních operátorů, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a samospráv.

„Bílá místa nejsou abstraktní body na mapě. Jsou to konkrétní obce, části obcí, samoty, turistické oblasti nebo příhraniční lokality, kde slabý nebo chybějící signál komplikuje běžný život obyvatel, podnikání i krizovou komunikaci. Pokud má být mobilní konektivita skutečně veřejným zájmem, musí tomu odpovídat i způsob, jakým stát přistupuje k povolování nové infrastruktury,“ uvedl Jiří Grund, prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí.

Významným tématem kulatého stolu byla výstavba v chráněných krajinných oblastech, národních parcích a dalších přírodně citlivých lokalitách. Právě tam je výstavba často velmi komplikovaná a současně jde o místa, kde je dostupnost signálu důležitá nejen pro obyvatele, ale také pro turisty, podnikatele a složky integrovaného záchranného systému.

Do diskuse se zapojil také František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která je otevřená hledání cest vedoucích ke zlepšení pokrytí diskutovaných lokalit.

Slabý signál v odlehlých lokalitách může znamenat problém v krizových situacích. Na kulatém stole proto vystoupil také genmjr. Ing. Petr Ošlejšek, Ph.D., náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR pro integrovaný záchranný systém a operační řízení, pro kterého je fungující komunikace v průběhu krizových stavů klíčová. 

Účastníci se shodli, že samotný výběr lokality operátorem ještě neznamená jistotu, že se ji podaří pokrýt. Výstavbu mohou zablokovat územní plány, nemožnost získat vhodný pozemek, nesouhlas vlastníků, komplikace s elektrickou přípojkou nebo nesouhlas dotčených orgánů státní správy. V praxi tak může být i relativně jednoduchá stavba nového vysílače otázkou let.

„Za operátory jsme připraveni hledat technická řešení, která budou co nejméně zatěžovat okolí, od sdílení infrastruktury přes menší typy staveb až po řešení integrovaná do stávajících objektů. Co ale potřebujeme, je předvídatelný schvalovací proces. Ne automatické zamítnutí, ale hledání cesty, jak občanům to pokrytí poskytnout,“ doplnil Jiří Grund.